9.kapitola: Já se toho klidu snad nedožiju

28. května 2012 v 16:28 | Vev and lucíí |  TVD//Damon kleště popadne, špičák strachy vypadne :D
Ahoj, tahle trochu delší kapitola (a taky nedostatek spánku, a škola, a nákupy, a rodiče, a sourozenci, a pes, a těžká aktovka, kterou sem dneska tahala všude možně, a to špatný počasí a…)mě tak zmohlo, že už nemám sílu ani chuť psát něco dalšího a to mě ještě čeká nejmíň 5 stránkovej referát o Lucce Bílé, kterej nám naše světová učitelka hudebky pod falešnou záminkou legrace a zábavy napařila. Srandy kopec fakt, ale co mám o ní sakra napsat? Doteď jsem toho z jejího života nic moc nevěděla a nějak mi to nevadilo, takže si myslím, že by to tak kliďánko mohlo být i dál. Ale hold z této známky se skládá 50% celkové známky, a 5 z hudebky? Hmm znám větší lahody. Každopádně si to pořádně užijte a omluvte mě, když další kapitola bude asi tak až za týden. Jak řekl Jirka Mádl: Čtěte Bravo, milujte se a množte se. ->lucíí



Nebudu brečet, já nebudu brečet, sakra co to je? Krev? Proč mám na ksichtě krev? Do pytle já BREČÍM!! Já nikdy nebrečím. Jak to, že brečím? Proč nebrečí oni? Proč brečím já? Brečí i vážky?. Kurnik šopa, vážky nebrečí. Posadím se na odřený patník - Jeremimu šilhá oko a nikdy se nestrefí rovnou do garáže- a v hlavě si přehrávám události posledních dní. Před zavřenýma očima se mi míhá celý můj dosavadní život. Neříká se, že to tak dělá, když lidí umíraj? Umírám? Asi s těžkem. Má umírající upír hlad jako momentálně já teď? ,,Myslel sem si, že tě nic nevyvede z míry." škytne mi Damon do ucha, který se mezitím doplížil až k mému stanovišti a podává mi kus toaleťáku. Že by krize došla až sem do pařezový chaloupky? ,,Dík…se nediv… že sem já husa pitomá vůbec lezla dolů, měla sem se rači někam zahrabat nebo zalíst někam do díry…". 'Had leze z díry, vystrkuje kníry, bába se ho lekla….' Vzpomenu si na jednu dětskou říkanku, co po mě řvali nějaký malí smradi v České Republice, nebo jak se ta hrouda jmenovala. ,,Není to tvoje vina, prostě Mercuriovi maj vymakanější GPSky no." ,,Však jo, já vím ale i tak…". "My jim tě nedáme ". Řekne a zatváří se jako Superman. Taky si všímáte, jak jsou všichni teď najednou takoví vážní? Jakoby dospělejší. Kde bylo toto chování, když se Damon v 93 vožral jako to prase a na Štědrej den místo koled rozhlasem hlásal, že zakousl Ježíška, ale to že prej nevadí, protože toho sežral Santa Claus, kterej je vymyšlenej, takže se nemusíme bát, však von ty Vánoce zas myšák Micky s Kačerem Donaldem zachrání. Teď je ale říjen a Duch Vánoc žije v našich srdcích pořád, a tak se můžeme zaobírat vážnější situací, například mým problémem, kterej si vyžaduje veškeré soustředění. " Hele pamatuješ na tu noc v Brazílii?"zeptá se mě při vzpomínce na Rio. " Myslíš ten karneval?" jen pokývá hlavou. "No a co s ním? Nemyslíš doufám to, jak se Stefan ztratil a my zůstali úplně sami?" zpozorním a zvednu k němu svou bílo-červenou tvář ušmudlanou od slz. "No a?" ptám se dál. "Ta noc byla úžasná!" Rozplývá se při vzpomínkách na náš první společný rok. " Jo, nebyla špatná, když pomineš to, že mi nejmíň 3 lidi střelili petardu do hlavy." To byla pěkná podpásovka, vemte si, že si nakrásně vykračujete po ulici převlečení za pelikána, nevinně si vybíráte půlnoční svačinku a najednou *BÁC* z účesu vám trčí po domácku vyrobená petarda s funkcí plastické trhaviny a atomové bomby v jednom. Fakt sranda. " Petardy? Mě už stokrát někdo zabil a ty řešíš trapný petardy?" Zajíká se zděšením ten blb hlavně, že je stokrát mrtvej, ale bude tady furt znova a znova votravovat . "No jo, máš úplnou pravdu, to jsem ale sobecká mrcha co?" Pobaveně ho plesknu po zádech až se rozkašlá, ten zvuk připomíná něco, co vyluzuje jedině přejetá kočka …. ,,Máš zas nějakej bacil?" zeptám se ho soucitně. " V tuto sezonu je jich jak nasranejch a co pak teprve těch alergii. Hrůza a děs." Děsím se naoko. "Ale ne." pokašlává a u toho se směje. " Jen mě NĚKDO bacil." Nechápu, proč jako tak zvýrazňuje to slovo někdo, sem zde jen já a ta žížala. Žížala. To mě přivádí na myšlenku já a vážka… ,,Sorry, to jen tak z recese." ,,Docela bych si dal i něco k snědku". Jako by mi četl myšlenky, nejedla jsem nic od…oběda a teď je tak akorát čas odpolední svačinky. ,, Enýýýýý!" Tady fakt člověk ani upír nemá chvilku klidu, zajímalo by mě jestly nadejte někdy den, kterej budu mít jedině pro sebe, to bych leda musela všechny vyvraždit. ,,Debile, řveš mi do ucha." Zakřičím na Stefana, toho psychouše. ,,Promiň, ale mě tam samotnýmu bylo smutno." zafňuká jako správná fňukna a jde honit veverku, která právě skákala z jednoho stromu na druhej, pak na střechu domu a zas na strom, ještě my vleze voknem do mýho pokoje a poslintá mi šaty, třeba má slintavku a kulhavku anebo, co když ju kopla šílená kráva a teď z ní je taky šílená kráva? Sakra běhá tady šílená krávo-veverka a Stefan za ní utíká jak pominutej, co když ho taky kopne a pak z něj bude šílenej krávo-veverko-Stefan? Tak jo. Myslím, že už se asi přestanu koukat na ty sci-fi filmy. ,,Mám jí, mám ji!" huláká Stefan a v zubech drží svůj chlupatý úlovek. Fujtajbl. ,,No co? Stejnak už byla mrtvá." pokrčí Stefan rameny, když zahlédl můj pohoršující obličej. Jasně to ať si vykládá malejm svišťům před spaním. ,,Je my z vás špatně. Člověk se tady snaží prosazovat Greenpeace a vy tady mezitím vyvražďujete malinký, roztomiloučký zvířátka. Mor na vás." Zahýkám z poza-dveří, ke kterým jsem mezitím došla. Musím se jít něčeho najíst.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DRAK DRAK | Web | 28. května 2012 v 21:10 | Reagovat

:-)

2 Ezlo Ezlo | Web | 30. května 2012 v 21:10 | Reagovat

Suprová kapitola, je skvělá a dlouhá!!! :D :D :D
Damon je perfektně vystihnutej... mnooo a Enný nějak hysterčí :D :D
Jenom malililililinkatááá prosbička: Byly byste dámy tak laskavé k mým vetchým očím a začali oddělovat přímé řeči odstavci (je to přehlednější a taky to pak vypadá delší :D :D )
Děkujuuu za zpříjemnění dne!!¨
Nadšené Ezlo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama