16. Kapitola: Medvídek a pár dalších degenů...

26. dubna 2012 v 19:45 | Vev |  More than this... (1D povídka)
Ahoj lidi... :) Děkuji moc za milé komentáře, které mi tu necháváte :) Vážně mě to moc těší :) Další mírně nostalgická kapitola je tedy věnovaná vám všem... :) Vev xoxo... PS: Sorry lucíí, ale tu žabu jsem si nemohla odpustit :)


,,Nialle sedíš mi na místě!"vykřikl Louis znovu už asi po patnácté. ,,Nepovídej…" odpověděl Niall a dál se rozvaloval na konci sedačky. ,,Hele, ale já sem tady seděl první, ty skřítku!" rozkřičel se Louis s miskou popcornun v ruce. ,,Abyste se nehádali, tak tady sedím já!" vykřikla jsem naštvaně, když už jsem toho měla akorát tak plný zuby. ,,Co na mě čumíš, jak žaba s kyšky?" vykřiknu a vykopnu Nialla. Ten se se skřeky svalí na zem a směje se jako pominutý. Radši ani nezjišťuju proč… ,,Kde je vlastně Zayn?" zeptal se Harry a sedl si vedle mě. Provokoval. To bylo zjevný, ale přestala jsem ho řešit, už ve chvíli kdy mi ukradl můj díl palačinek a spořádal ho jedním hltem. A právě proto ten křoupu tu ohavně zelenou okurku! Louis si radši strčil plnou hrst popcornu do pusy a jen pokrčil rameny. Beztak se dusil jenom proto, aby nemusel něco říkat. Nejvíc mě na tom všem štve to, že se mi Zayn ani neozval. Bože co si to nalhávám? Vždyť jsem pro něj jen jedna ze sta. Jedna holka, která byla tak blbá, že si myslela, že by chtěl třeba i něco víc… Ne! Proč nad tím zase přemýšlím? Už jsem se kvůli němu jednou spálila… A to doslova. S tím obvazem na ruce vypadám pomalu jako můmie… ,,Elie?" uslyšela jsem hlásek své sestřičky. ,,Copak broučku?" zeptala jsem se něžně a otočila jsem k ní hlavu. Stála ve dveřích v noční košilce, se svým plyšovím medvídkem, kterého pevně svírala ve své drobné ručce. ,,Já nemůžu usnout…" řekla rozespale, přešla plouživím krokem až ke mě a sedla si mi na klín. ,,Stýská se mi po mamince…" řekla a přitulila se ke mně ještě o kousek blíž. ,,Já vím… Mě taky zlatíčko." Odpověděla jsem jí a přitiskla jsem se něžně na její droubné tělíčko, opírající se o mě a s nohami nataženými na těch Harryho, který na mě upřel svůj hypnotický pohled. Chvíli jsem ho pozorovala, ale nakonec jsem sklopila zrak, protože jsem už dále nesnesla ten pohled plný bolesti, který vyjadřovaly jeho zelené oči, žhnoucí, jako dva plameny. Už od malička jsem pro Angeliku byla víc, než jen její sestra. Prakticky mi říkala mami, přestože se s tou naší žila čtyři rok. ,,Chceš dneska spinkat u mě?" zeptala jsem se jí snažíc se zahnat její démony, napadající její mysl. Vzpomínky ji ničily víc než měly... Přikývla hlavou a po chvíli jsme odešly. Ještě jsem všem stihla popřát dobrou noc a rozloučit se s nimi, protože mi bylo jasné, že je už dnes neuvidím. Když jsme vyšly do mého pokoje, uložila jsem Angie do mé postele a rychle jsem na sebe hodila svoje spací tričko, spáchala jsem hygienu a přilehla jsem znaveně ke své mladší sestřičce. ,,Dobrou…" byla poslední slova, která jsem od ní v tu chvíli slyšela, protože za již za moment upadla do hlubokého spánku. Ještě chvíli jsem pozorovala její klidný spánek a nakonec jsem usoudila, že starostí už dnes bylo dost a zavřela jsem oči. *Ťuk ťuk…* Ozvalo se ode dveří zrovna ve chvíli, když už jsem skoro spala. Unaveně jsem vzdychla a vyzvala ponocného k výzvědám. Byl to Harry, kdo otevřel dveře. ,,Zapomněla jsem si tu mobil…" řekl a zmizel někde za pohovkou…

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | Web | 26. dubna 2012 v 21:00 | Reagovat

skvelé! :) píšeš naozaj úžasne, dokonale sa dokážem vžiť do deja ;) teším sa na ďalšiu♥ xx

2 J.S. J.S. | 27. dubna 2012 v 13:56 | Reagovat

ďalšiu! rýchlo! bude dnes? :)♥ brutálne

3 Vev Vev | Web | 27. dubna 2012 v 19:22 | Reagovat

[1]: Moc děkuju :)

[2]: Milá J.S. :D Zní to slušně že?? :D Doufám, že dnes přidám další, ale netuším, jestli to stihnu, pokud by to nevyšlo, doufám, že se na mě nebudeš zlobit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama