7.Kapitola: Hlad? Vážně?

30. března 2012 v 19:31 | Vev |  More than this... (1D povídka)
Další kapitola, jinak co byste rády v další kapitole?? Určitě napište :)) Další snad zítra :))


,,Já jsem Harry…" podál mi ruku milý, a vysoký kudrnatý chlapec, ne o moc starší než já. Mile jsem se usmála a ruku přijala. ,,Elisabeth…" řekla jsem tiše a zehleděla jsem se do jeho tajemných zelených očí, které mě přitahovaly, jako magnet. ,,A tohle je Zayn. Zayne Elis." Představil nás galantně Liam a tak jsem rychle pustila Harryho ruku a stiskla jsem tu Zaynovu. ,,Fíha, ty máš páru." Odfrkla jsem a poplácala jsem ho po rameni. Tak tohle překvapení bude jedno z těch nejlepších, která pro mě má rodina připravila. Louis se chtěl přesvěčit, jestli jsem v pohodě a na pomoc si vzal celou tlupu lidí. No uznejte i těch pět kluků už se dá považovat za celou posádku. No a jak popsat celý večer? Prostě super. Pustili jsme hudbu a zasedli k hořícímu krbu, kde jsme si při ohni povídali až do rána. Kluci jsou vážně super. Nejvíc se mi ale líbí Harry a Zayn, ikdyž musím po pravdě uznat, že jsou úplně jiná liga hrozně se mi líbí. Niall si hodně povídal s Ramonou a ostatní si povídali s mou druhou starší sestrou Liz. Ony obě jsou dvojčata, ikdyž ne úplně stejná. Jsou hodně podobné na tátu a já a malá Angeliika jsme zase podobné na mamku. Liz a Ramoně je devatenáct, mě je sedmnáct a Angelice je šest a půl. Musím uznat, že právě ta je mi nejbližší. Nevím čím to je, možná tím, že jsme obě mladší, ale je to taková malá neposedná opička, která musí pořád něco dělat. Jako právě v ten večer, kdy se celou dobu střídavě houpala na všech klucích a nakonec usnula Harrymu v náručí. ,,Pozor ať ji nevzbudíš." Šeptla jsem směrem k Harrymu a rožnula jsem malou lampičku na nočním stolku v Angeličině pokoji. Harry ji opatrně položil na rozestlanou postel a já ji jemně přikryla peřinou. Potom jsem Harrymu posunkem naznačila, že už můžeme jít a opatrně jsem za námi shasnula a zavřela dveře. ,,Díky za pomoc." Poděkovala jsem mu. ,,Není zač. Musím uznat, že má fakt energii. Trvalo dost dlouho, než odpadla." Přisvěčil a zasmál se. ,,Jo to jo. Když jsme byli někde naposledy s taťkem, ušli jsme skoro dvacet kiláků, přičemž stále někde hopskala a sbírala žáby a ruznej humus a nakonec měla stále ještě energiii na to, aby zaplítala našemu strejdovi copánky na vousech, je to vážně neuvěřitelný. Někdy bych chtěla mít její výdrž. Já se plazila po sestupu ze svýho pokoje." Řekla jsem a vyšla ven z domu. ,,Kam jdeš?" zeptal se mě Harry a šel zamnou. ,,Jdu se zhoupnout…" řekla jsem ukazujíc na dřevěnou houpačku stojící na druhé straně naší zahrady. Harry vzal jedno světlo ve sklenici, která byla všude, kam jsem se jen podívala a lehl si kousek vedlě mě na trávu. Já se rozhoupala až jsem létala vysoko do vzduchu a vítr mi rozevlával vlasy a hladil mě po tvářích. ,,Nespadni." Ozval se pode mnou Harrold a zahleděl se na hvězdy. ,,Večeřeeeee…" zařval někde v domě Niall a v domě se rozsvítilo v kuchyni. ,,Asi bychom měli jít ne?" zeptal se Harry a šel mi pomoct zastavit a slézt. Proč Niall vždycky zkazí takovou poetickou chvilku? No má hlad. Pořád. Obdivuju jeho apetit. Jak může někdo tolik jíst a vůbec nepřibrat? Nepochopitelné!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama