Tajemství noci *Prolog*

30. září 2011 v 14:09 | Vev |  Jednodílné povídky O_o
Jelikož mě a Katarinu komentáře moc potěšili, rozhodla jsem se upravit alespoň prolog mé dlouholeté povídky. Doufám, že se bude líbit a podle ankety v komentářích bych se poté rozhodla jestli další díl, nebo ne :) Autorka blogu-Vev :)


Léta Páně 1662
Nohy už mi trnuly ze zdlouhavého, rychlého a snad nikdy nezkončitelného běhu, kterým jsem se řítila po lesní cestě směrem od svých čtyř trýznitelů, kteří mě pronásledovali už dobré půl hodiny. Zpoza stromu jsem něco uslyšela, a tak jsem sebou trhla a rychle se otočila zpět po zvuku. Hlasy... A rychle se ke mně blížily. Chvíle mé nepozornosti se mi však nevyplatila a já zakopla o veliký kámen a tvrdě jsem narazila na zem, pokrytou měkkou hlínou. Bolestí jsem vykřila, ale hned jsem si za to vynadala, protože mně mí pronásledovatelé mohli slyšet. Každopádně hlasy utichly, ale kroky zrychlily, vylekalo mne to a já začala zmatkovat, byla jsem zraněná a bolavé rameno mi k sebedůvěře moc nepomáhalo. Konečně jsem se dokázala uklidnit a rychle jsem se schoulila do kořenů stromu, který mne skryl před očima všech nežádoucích tvorů a mechem porostlé suché větve a listí mi udělaly bariéru a nepropustily moc zvuků, ale ani světla, takže jsem sotva viděla jsen krok před sebe. Mezitím co jsem se krčila mezi tlustými kořeny, tak dva ze čtyř mužů zastavily na lesní cestě téměř u polorozpadlého stromu a hlasitě oddechovali. Strachem z odhalení mého úkrytu jsem se nemohla ani pohnout, natož abych polikala, nebo jen dýchala. Muži mezi sebou promluvili a já ne moc zřetelně uslyšela, co si povídali: ,,Honem hoši! Musíme ji najít do setmění. V noci se tu totiž dějí divné věci a my ji potřebujeme živou." řekl jeden ze dvou mužů,který měl na sobě výrazný černý oblek a potom již tišším hlasem pošeptal tomu druhému, že jsem mu jen ztěží rozumněla: ,,Pane Coopere nesmí zemřít! Jen tak můžeme zachránit mou ženu.. Jen ona ji může vysvobodit z jejích strašlivích muk." dodal a zhluboka se nadechl a polkl. Ten druhý, Cooper, jak jsem se dozvěděla se poškrábal na své dlouhé bradce a s rukou v bok odpověděl: ,,Pane, se vší úctou k vám a vaší paní..." odmlčel se a pokračoval : ,,Ona je noční tvor, nemůžeme ji jen tak dostihout, a ikdyby je mrštná a rychlá. Zdolala dvacet mích nejlepších mužů... A my jsme jen čtyři. Bude si nás pomalu vychutnávat. Zemřeme tu všichni až do posledního!" dopověděl a hlasy opět utichly. ,,Můj pane." řekl patrně voják, který za nim spěšně došel a uklonil se muži v černém, poté jemně plácnul po zádech Coopera a promluvil zkřehlím hlasem: ,, Mám nové zdrcující zprávy. Naše vojsko zadrželo nějaké vyhnance u severního převisu, ale po té...ehm...ženě ani stopa. Někam zmizela a ono poslední místo, kde ji rolníci viděli bylo zde. Zahýbala do těchto lesů a dál už o ní nikdo neslyšel." dopověděl s výrazným odkašláním a znovu se uklonil. ,,Někde tu musí být! Přece se jen tak nevypařila, zpět do pekel. Dobrovolně by tam určitě nešla! Navíc je přece zraněná ne? Musíme j najít dříve, než se uzdraví, jen ta rána ji zabraňuje v rychlejšímu postupu." zahřímal muž v černém a hlasitě udeřil pěstí do stromu až se odloupl kus kůry a šustivě dopadl na zem. Nečekala jsem to a tak jsem sebou cukla. Doufala jsem, že si toho nevšimli, ale muži se jen ohlédli a dále konverzovali mezitím, co já děkovala Bohu. Voják nervózě přešlapoval a Cooper si jen odfrkl. ,,To je prada, ale už je čas jít. Máme jen hodinu na to, abychom ji našli..." řekl muž v černém a všichni odešli. Třásla jsem se zimou až mi drkotaly zuby a víčka se mi únavou klížila. Nakonec jsem už dále neodolávala a za zpěvu ptáků a tichého šustění suchých listů v korunách stromů jsem konečně pokojně usnula. Ten den jsem poprvé potkala Jeho lordstvo sira Johnstona, který se jen pokoušel zachránit životy své ženy a dcery. Poznala jsem krutého, ale milujícího muže, který mne nechal na živu i přes to, co jsem byla, jsem a budu... Upír...


To be continued...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tlb5 tlb5 | Web | 1. října 2011 v 18:58 | Reagovat

z interbeauty ale kupiš ho hocikde a dakujem :)

2 ty-víš-kdo ty-víš-kdo | 25. října 2011 v 21:39 | Reagovat

podle stylu psaní bych řekla že to psala VeF...:D...no já se ti do toho nechcu montovat....víš že já píšu jinak...a toto není MŮJ blog...obnovíme velkou chlupatou kouly jo??...:)...ale abys věděla..BYLA SEM TU..JÁ...

3 Vev Vev | Web | 26. října 2011 v 8:41 | Reagovat

To je společná povídka ty Kačo :DD Já to opravila, ale děj zůstal stejnej :D

4 oou oou | 30. března 2012 v 7:27 | Reagovat

bude další kalpitola??

5 oou oou | 30. března 2012 v 7:27 | Reagovat

bude další kalpitola??

6 cerna-majoneza cerna-majoneza | Web | 30. března 2012 v 7:31 | Reagovat

[5]: Tak teď jsi mě zaskočil/la :) No asi ano, ale nevím kdy... :/ Vrhnu se na to teď a uvidíme, co z toho bude :) Jinak nějaký návrh, jak by to mohlo pokračovat??

7 oou oou | 9. dubna 2012 v 9:34 | Reagovat

[6]:
tak jako doteď :D to jsem ti moc neporadila co? ale jsi užasná ;)

8 Vev Vev | Web | 9. dubna 2012 v 9:41 | Reagovat

[7]: No to teda ne :D Díky za pochvalu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama